Vánoční pohoda & jak se z toho „nezbláznit“? Jak slavíme Vánoce // tipy a triky na čistou mysl & Soutěž

„Hou hou hou“! Vánoce jsou za dveřmi a většina lidí, kromě „TEBE“ má napečené cukroví „(alespoň deset druhů)“, uklizený a zútulněný domov, nazdobený Vánoční stromeček do konkrétního stylu, adventní věnec v každé místnosti, provoněné prostory yankee svíčkami z Vánoční edice „(s letní edicí jste trapný – na obrázku musí být alespoň sněhová vločka, nebo cokoliv co připomíná Vánoce)“ – zkrátka a jasně existuje tzv. seznam věcí, který je nějakým záhadným způsobem zaškatulkovaný v každém z nás. Seznam, podle kterého se snaží jet takřka každý bez rozdílu. Strom je klasika – někdo zdobí už v září a někdo až na štědrý den – proč ne! Někdo pečece cukroví celoročně a někdo jen v den spuštění adventu „(tři, dva, jedna teď – a v obchodech je zas nedostatek baleného cukru.)“ Co jsem komu udělala!Dělám si legraci. Líbí se mi že je každý z nás jiný a každý si svojí pohodu vytváří sám a to po svém. Každému udělá radost něco jiného. Dnešní článbek bude takovým malým nahlédnutím k nám, jak slavíme Vánoce my a jak se z toho jednoduše „nepos*at“+ tipy a triky pro získání lepší nálady, to zní dobře ne?

Ukliďte prakticky a hlavně rychle

Dáme si to raději hned na začátek, protože upřímně koho baví uklízet. U nás v rodině máme jednoho obrovského fanatika do úklidu a tím je jak jinak než moje máma. Mamuška je ve znamení panny, takže se s tím tak trochu už počítalo od jejího narození. Až na mamku jsme ale všichni normální a úklid nějak zvlášť neřešíme. Vždycky si dávám záležet na tom, aby byl čistý a uklizený stůl – je to hlavně kvůli dceři, která tam každý den, dělá domácí úkol do školky, nebo si tam napíšu článek a chci mít pocit, že je aspoň někde čisto (lol). Vánoční výzdobu děláme každý rok jinou, podle nálady. Koupíme si obyčejné bílé světýlka za pár korun od vietnamců a modlíme se, abychom nevyhořely. Světýlka si  omotáme buď kolem nábytku, nebo kolem rámu postele. Jednou jsem omotala kolem postele takové barevné a docela velké světýlka a naše ložnice se proměnila v „noční podnik“, je vtipné kam se z vánoční výzdoby můžete dostat. I mému příteli se to líbilo, nějaký čas jsme to nechali „(skvělý tip pro manželství před krachem)“. Stromeček nemáme, protože na svátky jezdíme k rodičům na Vysočinu. Táta si dává záležet, aby byl strom co nejvyšší a nejhustší, ne vždycky se ale trefí – proč? Od malička totiž chodí pro strom jen večer cca kolem 2-3 hodiny večerní, nevím, asi mají nějaké dobré akce.:D Co se týče úklidu – můj typ zní, ukliďte co je opravdu potřeba uklidit, schovejte co nevypadá hezky, nebo co nestihnete uklidit. Horší ale je, když na to zapomenete, proto si napište třeba na ledničku: „musím vytáhnout hromadu z pod postele“, nebo „v kufru  auta vozím špinavé prádlo, až budu mít čas – nesmím zapomenout to vytáhnout“. Co oči nevidí, to mysl nebolí! „Věřte mi…“

Dejte si šlofíka

Sice druhý, ale asi nejpodstatnější bod z celého článku. Zní to jako klišé, ale odpočiňte si. Když bude vaše tělo i mysl odpočatá, půjde hned všechno líp. Já si dávám šlofíka každý den, i když musím udělat tam to a dát tam to tam a vyřídit tam to tam, vždycky myslím na sebe. Nechce se mi to dnes dělat, tak to udělám zítra. Teď nemluvím o životně neodkladných záležitostech, to se vždycky musí udělat, ale je důležité si to uspořádat tak, aby se z toho člověk nezbláznil. Když si budete chtít odpočinout, jednoduše si odpočiňte.

Dejte si všechno, na co máte chuť a nezapomeňte to zapít

Jídlo je pro člověka neodmyslitelnou součástí života – bez ohledu na svátky. O svátcích ho naopak zkonzumujeme mnohem víc než je běžné, no a co! Kdybyste viděli mě, jak se o svátcích cpu a hlavně jak si to všechno vychutnávám, určitě byste se přidali ke mě. Svátky jsou pro mě neskutečnou pohodou, kdy se chci bez ohledu na všechno cítit dobře a dopřát si všechno, na co mám chuť. Příchod deprese očekávám až v lednu, kdy se bojím stoupnout na váhu a víte co, stejně si na ni nestoupnu. „Kráva jedna, nemám ji ráda!“ K Vánocům také neodmyslitelně patří alkohol, ten ale piju každý den, bez ohledu na svátky po litrech a už to semnou ani nic nedělá… Ne vážně, o Vánocích mám nejraději svařené víno, musí v něm být hodně citrónu a skořice. Naopak se vyhýbám medovině, která mi nikdy nesedla a nemůžu k ní ani čuchnout, nemám ráda ani různé likéry a vaječný koňak. Tím pádem je u mě největší spotřeba vína, které mám velice ráda a pravidelně už několik let si dávám decku vždy večer před spaním, abych omámila svoje smysli a uvolnila mozek. Díky za to, že můj přítel je vinař!

Projděte se a vyvětrejte si hlavu

A když si budete připadat jako dvě stě kilový, je to znamení vyrazit ven. Pešky a ne autem! Uznávám že počasí v zimě není nejpříjemnější, je zima, člověk si na sebe musí dát sto padesát vrstev, a to nemluvím o nás matkách, kdy musíme se svými sto padesáti vrstvami navléct i naše děti dalšími sto padesáti vrstvami… No zkrátka to trvá tak půl hodiny, než se vlastně dostanete ven, ale věřte mi stojí to za to. Do mozku se dostane nový přísun potřebného kyslíku, zdravě vám zčervenají tvářičky, do hlavy dostanete nový přísun pozitivní energie a vaše děti se unaví tak, že vám večer rychle usnout a vy se tak můžete věnovat nekonečnému pojídání a popíjení, třeba z vašim drahým protějškem. Občas bývám tak akční, že si jdu dokonce ráno zaběhat, vezmu své letní kecky, zapomenu si čepici i rukavice a celá nadšená vyběhnu ven, kdy po pěti metrech hodím na ledovce „držku“ a zůstanu 3 minuty bezvládně ležet. Většinou je to způsobeno tím, že si vyberu zrovna ten den, kdy je ledovka „(nekoukám na zprávy)“. Nevadí, mohlo to být horší… Takže nezapomeňte jít ven! Jo a nechoďte běhat v letních keckách!

Udělejte si radost

Můj nejoblíbenější bod z celého článku. Dělat radost ostatním mě dělá šatnou, ale udělat radost sobě mě dělá „nadpozemsky šťastnou“. Jsem beranka, takže jsem i malinko sobec, ale v dobrém slova smyslu. Nezapomínejte na to, že když budete dělat radost jen ostatním a sami se budete flákat, nebudete šťastní vy, ani vaší blízcí, protože to z vás bude vždycky vyzařovat a ostatní to na vás poznají. Hrdě se prohlašuji za sobce, protože jsem si nejednou ověřila, že pokud jsem nebyla šťastná já, nebyly šťastní ani moji blízcí. Myslím víc na sebe a upřímně řeknu, co je mi příjemné a co ne, co se mi líbí a co ne, co bych chtěla a co ne. Je to tak jednoduché a člověk se od spousty věcí vysvobodí a udělá si ve všem pořádek. Nezapomínejte tedy myslet na sebe a na svůj vnitřní klid. Často si všímám cizích lidí kolem sebe, lidí kteří vyzařují smutek, nebo je na nich vidět, že dělají něco, co nechtějí. Buďme k sobě milejší a štědřejší. Pomáhejme si, když jeden z nás upadne a je jedno, že je to cizí člověk. Nedávno jsem stála u pokladny, přede mnou byl starší dobře vypadající pán a před ním stál a platit mladý klučina, který působil poměrně vystrašeně. Chtěl si koupit nějaké pečivo a pomazánku, když v tom zjistil že mu k zaplacení chybí deset korun. Prodavačka na něj koukala jak na zloděje, chlap v obleku za ním dělal že ho čekání obtěžuje a lidi zamnou koukali jak tupí ovce. Když to chtěla prodavačka stornovat, vystřelila jsem jako v sebeobraně a doplatila ten zbytek. Lidi na mě koukali jak na mimozemšťana, proč? Protože udělat něco pro někoho většinou nezají. Takových situací se mi stává poměrně dost a i kdybych měla jednou přijít na mizinu, když budu moct stejně pomůžu, ten pocit potom – je totiž nepopsatelný.

Pomazlete se

Posledním bodem je láska a na ni navazující mazlení a ňuňání. Můžete se ňuňat s čímkoliv a kýmkoliv, hlavně když budete šťastní. Objetí udělá mnohdy větší radost, než všechny velké dary světa. A pokud u sebe zrovna nikoho nemáte, neříkejte mi že se nenajde někdo, ač cizí – kdo by potřeboval stejně obejmout jako vy.

SOUTEŽ

Pokud jste se dostali až sem, napište mi jak trávíte Vánoce vy/ve zkratce – z čeho se radujete a čeho se naopak děsíte. Poté vylosuji jednoho z vás, který dostane hrníček z vánoční kolekce Sephora, třeba na dobrý svařák + si může hodit bombu do vany 🙂

Těším se na vaše komentáře! Díky že jste 🙂

Může se vám líbit

10 komentářů

  1. Jani, prvá vec, na ktorú sa teším sú vanilkové rohlíčky. Pečiem ich snáď na 3x lebo vždy ich stíham zožrať.. A potom sa mi tým vráti každoročne pracne odbúravná závislosť a rohlíčky pečiem asi až do februára..

  2. Váhu též neresim 😀 článek se mi moc líbil, nejvíce že pokud nebudu šťastná já, tak lidé v mém okolí rovněž. Jinak se nejvíce děsím předvánočního shonu, ale je pravda, že si ho často vytváříme sami. Tak na zdraví, zrovna též popíjíme víno 😀

    1. Předvánoční shon je někdy docela nářez. Živě si pamatuji jak jsme jeli do Olympie asi dva dny před Vánoci (tuším víkend) a v koloně na parkovišti jsme stáli tak hodinu, než jsme se dostali pryč. Na zdraví a děkuji za přečtení:)

  3. S maminkou a sestrou jsme se rozhodly, že Štědrý den nebudeme tak „hrotit“, a tak jsme si posledních pár roků udělaly tradici – ráno jedeme na koledování u léčivého pramene ve vedlejším lázeňském městě a poté jdeme do hotelové kavárny na kávu. A na to se už velice těším. A z čeho mám obavy? No, že mi nadcházející zkouškové a příprava na něj naruší vánoční pohodu. 🙁

  4. S maminkou a sestrou jsme se rozhodly, že Štědrý den nebudeme tak „hrotit“, a tak jsme si udělaly takovou tradici – ráno jedeme na koledování u léčivého pramene ve vedlejším lázeňském městě a poté jdeme do hotelové kavárny na kávu. A na to se opravdu těším. A čeho se děsím? Že mi nadcházející zkouškové naruší vánoční pohodu. 🙁

  5. Já ten shon miluju, úplně se v tom vyžívám. Jen ty dárky, mám na mysli to, že to máme vždycky takové nevyrovnané, švagrová nakoupí malé plno věcí a takové drahé a já pro ni nedokážu vymyslet nic lepšího než sprcháč 😂

  6. Ahojky,

    Já miluji na vánocích tu rodinnou atmosféru, sledování pohádek a u toho zobání cukroví.
    A čeho se děsím tak to je asi nějaký kousavý svetr a u toho se budu muset tvářit nadšeně jak se mi líbí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *